 |
Dům Na Rybárně, Betlémské náměstí č.p.10
Historie domu sahá do doby, kdy na Betlémském náměstí stával kostel sv.Filipa
a Jakuba a sloužil mu jako fara.
Kostel sv. Filipa a Jakuba, který byl situován téměř uprostřed dnešního Betlémského náměstí
se připomíná poprvé k roku 1357. Okolo kostela se rozkládal hřbitov, na kterém
byl pohřben přítel a pokračovatel mistra Jana Husa, univerzitní mistr Jakoubek ze Stříbra.
Po mučednické smrti mistra Jana Husa přišly husitské bouře, pak války a kostel sv. Filipa a Jakuba
živořící ve stínu Betlémské kaple, propadl spolu s dalšími zkáze, aby již nikdy nebyl obnoven.
Samotná fara, která skrývá ve svých sklepích gotické zdivo, stejně jako v části obvodového pláště,
v průběhu husitských válek přešla do měšťanského a dále šlechtického majetku.
Na počátku 18. století prodělal objekt celkovou vrcholně barokní přestavbu, patrně podle
projektu G.B. Alliprandiho. Další úpravy ve slohu pozdního klasicismu pak proběhly na počátku
40. let 20. století. Dvoupatrový dům zaujímá čtvercovou parcelu a jeho vrcholně baroknímu průčelí
dominuje velký portál, socha P. Marie a střešní trojúhelný tympanon. Dále fasádu zdobí poprsí císaře
Josefa I. (1705 - 1711) a deska s dívčí plastikou, upomínající na malíře J. Čermáka (1830 - 1878), který
se zde narodil.
K domu Na Rybárně se váže legenda. V dobách, kdy sloužil jako fara, zde bydlel kostelník
spolu se svou krásnou mladou dcerou. Tato se z nešťastné lásky utopila ve studni a když to její otec
zjistil, oběsil se na půdě domu. Od té doby se v tomto domě zjevuje jak kostelníkův tak dceřin duch.
Traduje se, že právě přízrak mladé krásné dívky byl inspirací pro ženské postavy obrazů malíře Čermáka.
|
|
úvod
